Ten čas možná právě nastal - zase tu máme podzim, noci se pomalu začínají prodlužovat, stromy žloutnout, zahradníci chystají sklizeň, holky vytáhly kalhoty. Jo, a do Prahy přijedou The Orb (Electronic Beats).
Ale kdo jsou vlastně The Orb? Dr. Alex Paterson, jediný stálý člen této formace, je to určitě. Když The Orb spolu s Jimmy Cautym, později hlavní osobou KLF, zakládal, bylo mu 31 a měl za sebou dráhu začínajícího dýdžeje a pomocníka ve známé post punkové kapele Killing Joke. Nasáklý vlivy různých stylů se pustil do práce, která trvá bez přestání prakticky už 20 let. Mezi hlavní fenomény, které Patersonovu tvorbu stihly ovlivnit, patří Kraftwerk, „Music for Films“ od Briana Eno a „Grosses Wasser“ od německých Cluster. Ty údajně poprvé slyšel v malém městečku Neuss v Porůří, když se úplně zbouraný (a na tripu) díval na práci jedné z tamějších masivních oceláren.
Podružný, ale neméně důležitý vliv na Patersona měly také desky, které dostával od černochů v londýnské Battersea, kde vyrůstal. Mighty Diamonds, The Abyssinians a Bob Marley. Silný etno přízvuk a „černošská“ angličtina je to, co ostatně charakterizuje velkou část mluveného a samplovaného slova na albech The Orb. A do třetice všeho dobrého i zlého jsou to drogy – Patterson se nijak netají svou zálibou v psychedelických látkách. Jeho byt v Londýně se prý pozná podle nezaměnitelné vůně hašiše a rozhovory s ním jsou přímo prošpikované zmínkami o jeho zkušenostech s LSD.
Výsledný hudební mix, do kterého svým nemalým podílem přispívají např. Martin „YOUTH“ Glover, Pattersonův kámoš z dětství, bývalý kytarista Killing Joke a jeden z nejlepších britských producentů, nebo Tim Bran z Dreadzone, je podivuhodná směsice ambient-dub, etna a elektroniky. Tento mix se pro Pattersona a Jimmyho Cauty stal také odrazovým můstkem na konci 80. let, když se na pozvání Paula Oakenfolda začali v londýnském klubu Heaven starat o „chill-out room“ – s velkým úspěchem, je nutno podotknout.
A přelomová alba 90. let z osobního výběru frontmana The Orb? Není těžké uhádnout….Jsou to Screamadelica od Primal Scream, Blue Lines od Massive Attack a Adventures Beyond the Ultraworld právě od The Orb. Toto album je ostatně poprvé představilo širšímu publiku po celém světě. Následovalo veleúspěšné U. F. Orb (1992), „jiné“ Pomme Fritz („…sadly, the English fans didn't understand the record. They wanted another ‘Little Fluffy Clouds,’ but this was just a collage of noises that had never been heard before in that sort of music…“, 1994) a podobně „jiné“ Orbus Terrarum (1995). Zaposlouchat se do jejich dalšího alba, Orblivion (1997), bylo podle jednoho kritika jako „poslouchat Cocteau Twins a hrát při tom Nintendo“. Spíš průměrná deska Cydonia spatřila světlo světa v roce 2001, Bicycles and Tricycles o 3 roky později. A přes „Okie Dokie It´s The Orb on Kompakt“, říznuté progresivním elektro (2005) finišujeme s prozatím posledním albem „The Dream“ do cíle…A říkám vám, zlatá to možná nebude, ale medailová pozice je zaručena!
To album je psychedelické (The Dream), ambientní (Orbisonia), elektro-etno (Mother Nature, The Truth Is), dub (Dirty Disco Dub a Beatiful Day) a taky lehce techno („Vuja De“).
Skalní „Přemysl Orbař“ by se možná ušklíbl nad některými z lehounce popíkových ženských vokálů, já ovšem, nezkušená prvnička, poslouchám a nestačím se divit.