Klikavý Marco Carola v Roxy

Teprve třetí v pořadí byla dubnová Mini Maly a jako hlavní host zde vystoupila další zajímavá osobnost ze slunné Itálie - Marco Carola byl sice „náhradou“ za původně slibovaného Luciana, pro mnohé z nás ale tento záskok nehrál žádnou roli a vyrazili jsme se bez sebemenšího zaváhání.

Do Roxy jsme se s přáteli odebrali okolo půl dvanácté. Jak je známo, v Praze začíná pořádná party teprve po půlnoci a nijak tomu nebylo ani tentokrát. V tu chvíli ještě vcelku poloprázdný klub vypadal oproti mé poslední návštěvě, kdy zde kraloval mistr Garnier, méně „nastrojeně“, k prezentovanému stylu se ale tento střízlivý a nenásilný přístup skvěle hodil. Právě hrající Marwin Shamma hrál přesně do sebe zapadající kombinaci soudobého techna, houseu a minimalu, přesto mě jeho set v ten večer nedonutil přijít na parket. Popíjejíc svůj oblíbený drink jsem se za zvuku jeho setu dostávala do té správné nálady a vyčkávala příchodu fešného jižana.

Díky mému skvěle načasovanému příchodu do klubu nemělo mé čekání dlouhé trvání a okolo jedné hodiny se sálem začal rozprostírat jemný klapavý beat s neodmyslitelnými klikajícími zvuky, které asi nejvíce vystihují Carolův styl a produkci. Do zcela obyčejně oděného nenápadného chlapíka za mixem bych v tu chvíli vůbec neřekla, že právě on se stal autorem poslední „timewarpské“ kompilace a má na svém kontě jedny z neúspěšnějších tracků posledních měsíců. Ty také nechyběly ani v jeho „pražském“ setu: Long Jump, Pampero či Bloody Cash, která zazněla až závěrem celého setu, byly společně s mnoha dalšími podobně znějícími skladbami součástí dvouhodinové, středně rychlé minimalové smrště. Byť byl Carolův kontakt s publikem „minimální“, nepříliš početné publikum si set užívalo v klidu a pohodě. Na můj vkus tomu všemu ale přece jen chyběl nějaký zajímavý moment a chvíle napětí a ikdyž tenhle nedostatek Carola dohnal sice téměř až na konci svého setu, kdy přiostřil a došlo i na tvrdší techno beaty, nebylo to to „pravé ořechové“ jako onehdá na zmiňovaném Time Warpu...

Po vcelku bouřlivém rozloučení fanoušků s Marcem už ale nastoupila za mixák rezidentka celé této noci Ladida, která na Carolu navázala o něco málo svižněji a hlavně barevněji – výběr tracků se nezmítal jen v těžké minimalové rutině, ale nacházely se v něm i střípky techna, lehkých melodií a táhlých ploch. To už jsem se ale stejně jako většina mých známých a přátel odebrala k východu a v rytmech Lindina setu spokojeně odkráčela domů.

Na třetím Mini Maly si fanoušci klik´n cuts soundu rozhodně přišli na své, i když dvouhodinový set Marca Caroly také nebyl zas tak vyjímečný, jak by se na první poslech mohlo zdát. Přesto je dobře, že se i ta trocha zahraničního soundu dostane i k nám a nezbývá nám než doufat, že nám bude tahle klubovka podobně výživný zahraniční program servírovat i nadále.