Než se dostanu ke koncertu samotnému, musím spílat organizaci akce. Na všechno se stály fronty, což se dá pochopit například v případě toalet. Opravdu mi ale nejde na rozum, proč na akci, která je vyprodaná týdny dopředu jsou za barem dva barmani, když by se jich tam vešlo i deset. Takové zdánlivé detaily zkrátka a dobře kazí celý dojem z jinak dobrého hudebního zážitku.
Kluci do Prahy přivezli svou poslední desku III z jejich společné trilogie. Z koncertu byl trošku cítit patos, neboť nikdo moc neví, co s Moderat bude dál. Zároveň šlo v případě Prahy o jeden z jejich posledních koncertů. V jejich představení ale nebyl čas na improvizaci, vše bylo naplánované a odehrané s německou precizností. V podstatě se dá říct, že pražský koncert si nijak nezadal s těmi předchozími.
Ať už kluci hráli v USA, v Evropě či Kanadě, vždy svůj koncert otvírali písní Ghostmother ze své aktuální desky. Já osobně považuji za nejzdařilejší skladby, které ten večer zahrály Reminder a Rusty Nails. Ovšem všechny tracky dohromady ladily a společně s projekcí tvořily multimediální zážitek. Na plátně se střídaly minimalistické obrazce, které efektivně doplňovaly lasery, občas namířené směrem do publika.
Nevím, jak to bylo se zvukem vpředu, ale vzadu dost pokulhával, slyšela jsem, o čem si povídá dvojice milenců přede mnou – a věře mi, ti nekřičeli. Koncert měl ohromnou energii a náboj, Moderat se během tří alb, které společně vytvořili dostali na absolutní špičku elektronické scény a předvedli profesionální výkon. Žádný div, že si obecenstvo vyžádalo přídavek. A dostalo hned tři. Nejprve mohli slyšet ten charakteristický zvuk ze skladby Bad Kingdom, čímž formace zvedla vlnu nadšení a nad námi se objevil les mávajících rukou. Zazněly ještě dvě skladby a nám nezbylo, než se v prošoupaných keckách odebrat domů.