Bohužel musim říct, že z Načevy jsem mnoho neměl, protože jsem ten večer v Akropoli nasával niterné písničkářství
Sophie Hunger. Stihnul jsem poslední dva songy, z nichž mě teda opravdu řádně rozhoupal cover PPU - Magické noci. My žijeme v Praze, to je tam, kde se jednou zjeví, duch sám... v podání Načevy, Dj Five aspol. Opravdu démonická záležitost, kde undergroundová zběsilost Plastiků byla nahrazena sofistikovanějšími beaty s hutnou basovou linkou. Skoro to vypadalo, že Duch se každou chvíli na pódiu zjeví.
Nezjevil se, ale po přestávce se zjevili Priessnitz.
A to za to taky stálo.
O Priessnitz je celkem marný psát něco objevného, pořád je to ta samá nálada a rozervanost, co z nich dělá vyjímečnej zjev na naší scéně, provázený podobně naladěnými fans, pro které je tato rozervanost jedním z mála ukotvení ve věčně proměnlivém světě. Uff to byla dlouhá věta.
Písně, které se už staly klasikou nám byly házeny jako perly... lidem, co mají rádi perly. Tak. Začalo to skladbami z alba Stereo, kdy Jezero nebo Larisa, okamžitě spustili přesně tu lavinu pocitů, které jsme ten večer chtěli zažít. Pokračovalo to kousky napříč celou tvorbou Priessnitz, mezi kterými samozřejmě nemohla chybět Děláže a vůbec všechny další podobně skvělé, podobně nutně potřebné ten večer slyšet.
Priessnitz – Ráno live
Písně, které se už staly klasikou nám byly házeny jako perly... lidem, co makjí rádi perly. Tak.
Priessnitz to ale nekončilo. Byla to párty Rádia 1, které oslavovalo 20 let od započetí vysílání. 20 let je 20 let, kdo z vás to má? Rádio 1 je pojem, instituce. Instituce slavila a pojala to v retro stylu, který mě nutil písničku, co písničku zamačkávat slzy. Songy jako Petal od Wubble U, Killing in the name od RATM, Friday i am in love od the Cure, Smells like teen spirit od hádejtekoho?
Bylo to jako procházet se zahradou mládí a vonět ke kytkám, který náhle obživly, i když už to málem vypadalo, že skončily na hnoji. Omyl, tyhle písně nikdy neskončí na hnoji, ty budou vonět i za dalších 20 let na další oslavě Rádia 1.
Takže kdyby se náhodou Mayové spletli s tím rokem 2012, za dalších 20 let na další oslavě Rádia 1 nemůžu chybět. Prosil bych i Priessnitz s Načevou, aby si zabukovali termíny.
Bylo to totiž skvělý.