Warpaint dobyly Akropoli

Warpaint dobyly Akropoli

11. 07. 2012  |  Autor: Aima  |  Komentáře (0)
Když Warpaint vydaly EP Exquisite Corpse, hodně lidí se mohlo zbláznit. Drtivá většina předpovídala velkou budoucnost, zvuk se táhl z atmosféry až do kostí, vzduch se lámal, nápadů bylo na rozdávání. Jenže tu byla i skupinka skeptiků prorokující jepičí život. Klasický one-year wonder.
The Fool, první velká placka, jim dala trochu za pravdu. Nápady jako by se někam vytratily, zvuk se držel při zemi a na nějakou dlouhotrvající warpaintmánii to nevypadalo. Já jsem byl jedním z těch skeptiků. A po včerejším večeru bych si dal nejraději pár facek. Možná víc než pár.

Jak jsem již napsal, Exquisite Corpse vzbudilo pořádný rozruch. Byly tu věci, o kterých se dalo polemizovat. Třeba fakt, jak moc popularity by holky dosáhly hned první sbírkou šesti písní, kdyby Emily Kokal tou dobou nerandila s žijící legendou Frusciantem. No a fakt, že jste v kapele samý holky má taky určitý pozitiva. Přeci jen, v tomhle žánru je to stále určitý druh zjevení. Pak jsou tady ale věci, o kterých se polemizovat nedalo. Třeba o kvalitě. A ta je na Exquisite Corpse zastoupená v obrovské míře. Co písnička, to hit, co hit, to jiná psychedelická procházka skrz sametový hlas a novoromantické kytary v pozadí.

Debut album The Fool nepodtrhlo status megahvězd, jen upevnilo pozici zjevení. To není na první desku málo, ale přeci jen většina lidí čekala víc. Takže co čekat od Warpaint v Akropoli?

Znáte ty desky a koncerty, kdy se neustále ošíváte a cítíte, že poměr vám nevyhovuje? Občas se mi to stává. Není to hledání chyb, nechcete, aby se vám v hlavě ty myšlenky odehrávaly. Ale odehrávají se. Těch pomalých míst je moc, chtělo by to trochu zrychlit. Těch rychlých vyšlapávaček je až až, chtělo by to míň kytar. Je to moc nahlas. Je to moc potichu. Je to moc nahlas. Chtělo by to víc instrumentálních ploch. Nebo ne, naopak se tam málo zpívá, chtělo by to víc zpěvu. Bicí nejdou slyšet. Slyším jen bicí. A tak dále, dokud to neskončí. Tak někdy v půlce koncertu jsem si uvědomil, že všeho je akorát. Že Warpaint našly zlatý střed. Že ten koncert je jedním slovem geniální (a jako bonus – nejen Warpaint měly dobrý den, ale i zvukař odvedl vynikající práci. Vše co chcete slyšet bylo dokonale vyváženo, vše co nechcete slyšet slyšet nebylo. Je to standard v zahraničních klubech, v Čechách je to pořád výjimečná situace. Takže díky, pane zvukař).



První dvě písničky, kdy se prezentovalo album The Fool sice publikum ještě trochu apaticky prostálo a spíš než hudební umění kvitovalo fakt, že před nimi stojí čtyři hezké holky, ale s třetí, tuším že Stars, se publikum konečně začalo vlnět a oddávat se éterické atmosféře, která se tříštila z kytar do všech míst v Akropoli. Že jste na holčičím koncertě vám došlo, když si holky z první řady vytáhly polskou vlajku s nápisem Warpaint a se slovy that’s amazing si ji uvázaly kolem krku. Samozřejmě, že se to neobešlo bez největšího a nejotravnějšího meme na světě: Come to poland please! Jo, příští rok. Až budu mít kapelu, bude se jmenovat Come to Poland. Každopádně, jestli do té doby byla největší hvězdou nejkrásnější Theresa Wayman, která si pro sebe ukradla vokály po celou první třetinu koncertu, se skladbou Beetles se veškerá pozornost přesunula na pravou stranu pódia. Snovou mezihru v polovině songu si procítěně odzpívala Emily Kokal a o vítězi pěvecké soutěže bylo rozhodnuto. Tak nádherně zastřený hlas těžko najdete. Poté se už jelo víceméně jen z EP Exquisite Corpse a mezi námi – je to jedině dobře, protože The Fool, byť má silné momenty, občas pokulhává = nevyčnívá tolik jako první várka psychedelie. A zřejmě to ví i holky. A ještě mezi námi – i kdyby holky už žádnou desku nevydaly, i kdyby měly jen to jedno EP – vůbec by to nevadilo! Tak silný a podmanivý materiál by s přehledem utáhl koncert (což se vlastně včera stalo).

Composure byla naživo daleko svižnější a výraznější na desce. Tohle ostatně platilo pro všechny písničky. Undertow nezklamala ale ani nepřekvapila, opravdovým vrcholem byla trochu přehlížená Elephants. Nádherná skladba byla dovedená do stavu dokonalosti dlouhým fade outem, který z bodu nula zase nastartoval následný minutový fade in explodující do ještě jedné, poslední vlny melodie.

Tohle a vlajka a uvolněnost a všechny ty malé detaily, které vám nedopřeje zrovna každá druhá kapela, to byly ty rozdílové body dělající z dobrého koncertu vynikající. Jeden za všechny? Když někdo z publika vykřikl, ať zahrají nějaký songy ještě jednou, kapela neváhala a vystřihla si úryvek z Beetles. Ten úryvek, který musel být zcenzurován (Fuck it, where's my shit?), hraný pořád dokola a dokola. A když už to Theresa utnula, Stella na bicích to rozjela znovu. A znovu. Píšu už jen jejich křestní jména, protože touhle dobou jsem už holky bral jako svoje kamarádky.



Už dlouho jsem nebyl na koncertě kapely, která by hrála tak uvolněně, s takovou radostí a tak od srdce. Emily sice sem tam zaujala „shoegaze“ postoj a výraz typu „jsem johnny greenwood“, ale i přesto to všechno působilo neuvěřitelně lehce, nikoli zadumaně nebo odtažitě. Těžko se to popisuje. Možná za to může fakt, že mám penis a nebyl jsem po čase schopný rozeznat fikci od reality a sex od zvuku.

Následovala akustická Baby, kterou si střihla Emily sama na pódiu. Gratuluji k odvaze tomu jedinému člověku, který zvedl nad hlavu zapalovač. Byl to opravdu vtipný a zároveň nesmírně smutný pohled. Když už se zdálo, že Baby pomalu ukončí svoji posmutnělou náladu, přidala Emily pár slok ze slavné písně Because the night od Patti Smith, což publikum kvitovalo jásotem. Tohle jsou ty malé detaily, dělající z dobrých koncertů vynikající.
Po krátké chvilce kdy Akropole tleskala a pískala tak nahlas, jak jsem ji ještě neslyšel, se kapela vrátila a odehrála něžnou Burgundy, následovanou intimním večírkem v podobě akustické kytary, jednoho bubínku a posezení na hraně stage, kde si holky bez mikrofonů zanotovaly kouzelnou Billie Holiday, zatímco jim publikum luskalo do rytmu s přesností metronomu. Tohle jsou ty detaily, které dělají z dobrých koncertů vynikající.
INFORMACE K HUDEBNÍ AKCI

koncert: WARPAINT /USA/

Úterý 10. 7. 2012
Vstup: 450 Kč / 500 Kč Na místě 500 Kč / 550 Kč
Vystupují:
Warpaint /USA/
Další informace
0 KOMENTÁŘŮ
DISKUZE
Jméno:
Email:
Titulek:
Text:
Zadejte číslo 144:
SOUVISEJÍCÍ OBSAH
TIPY NA ZAJÍMAVÝ OBSAH
REKLAMA   |   KONTAKT   |   ARCHIV   |   FESTIVALY 2024   |   RSS
ISSN 1801-6340, © Copyright Poslouchej.net 2003-2012
Webdesign a grafika