Aima
redaktor
Mail:
Report z koncertu The Haxan Cloak
The Haxan Cloak před třemi lety způsobil pořádný rozruch, pokud se tak dá říkat tomu, když vás několik těžce minoritních plátků označí za nástupce Lustmord. Debutové, stejnojmenné album bylo psychedelicky omamné svojí temnotou, která se lila z desky po litrech, napůl v akustické a napůl v elektronické podobě.
Report z koncertu Portishead
20 let. Přesně tak dlouho to trvalo Portishead než si koupili letenku do Prahy. Jestli je to součástí jejich perfekcionismu, pak to výborně zapadá do konceptu. 20 let je nicméně dlouhá doba, obzvlášť v hudbě, kde v pondělí vznikají nové žánry a v úterý zanikají.
Dylan Moran v Praze
Když pořadatelé oznámili, že si tu jeden večer poprvé v historii střihne irský bavič Dylan Moran, moc jsem se o lístky nebál. Sami asi všichni víte, jak to dopadlo. Show byla vyprodaná za pár minut, další show taky za pár minut, další show za trochu víc minut.
Balanescu quartet v Akropoli
Snažil jsem se známé nalákat na Balanescu quartet. Když jsem jim řekl odkud jsou, většinou zakroutili hlavou a řekli mi, že si gypsy folk docela rádi nechají ujít. Nemohl jsem jim tuhle hudebně xenofobní myšlenku mít za zlé. Když jsem se poprvé setkal s Balanescu, proběhla mi hlavou podobná myšlenka. A ano, včera jsem se (byť jen v duchu) v Akropoli pořádně vyfackoval.
Bohren and Der Club of Gore v Akropoli
Nemám rád, když chodím na koncerty kapel, které nemám rád. Musím se pak přemáhat a dívat se na celou tu show objektivně, hledat pozitiva, obhajovat cokoliv, jen abych si mohl s klidem říct, jestli je moje negace správná nebo ne. Proč chodit na koncerty kapel, které nemáte rádi?
Reportáž z O. Children v Paláci Akropolis
O. Children se u nás představili už loni, ale všichni co chodíme na koncerty víme, že je rozdíl, jestli hrajete na festivalu, přes den a pro 1000 maminek co si výjimečně daly pivo a ví o kapele jen to, že jeden z nich je černoch, a koncertem v klubu, na který dorazí každý druhý goth z Prahy. A to jich tady je minimálně deset.
The Alvaret Ensemble v Akropolis
Na poli moderní klasické hudby neexistuje zrovna dvakrát moc superskupin, takže když vám hraje jedna hned za rohem, byl by hřích je nevidět. Ano, když se podíváte na sestavu The Alvaret Ensemble, zřejmě vám něco napoví jen jméno Greg Haines, který se prozatím asi nejvíce blýskl skvělou deskou Slumber Tides na vynikajícím labelu Miasmah. Ale všechno je hlubší než se zdá.
Johannsson a Gudnadóttir v Akropolis
Neřekl bych, že Jóhann Johannsson je můj oblíbený umělec. Ne že bych mu tedy nefandil, nebo že by se mi nelíbilo to co dělá. Ano, Jóhann je zajímavý hudebník, ale vždy jsem tam malinko postrádal výraznější obraz. Něco, co by překlenulo fázi meditace do nějaké hlubší (= emotivnější) roviny. Proč jsem nakonec vyrazil na Jóhanna do Akropole?
Bush v Lucerna Music Baru
Kluci z Bush asi moc nemysleli na budoucnost, když volili jméno pro kapelu. Jenomže kdo tehdy mohl tušit, že relativně bez-přešlapové období starýho Bushe (až na ten Záliv) tak exemplárně pohnojí jeho vlastní syn. Bush ale nikdy nebyli politická kapela.
Reportáž z Creepy Teepee 2012
Loňské Creepy Teepee bylo ve znamení Jägermeistera, pohodové muziky, divných lidí, divného oblečení, skvělé muziky, Jägemeistera… Když se letos začaly zaplňovat tradiční velký akce jako Rock for People a Pohoda a souběžně pořádané Colours – bylo naprosto jedno, co a kdo tam bude hrát, protože Creepy Teepee si mě učarovalo. A prý tam zase bude i nejlepší kapela – Jägermeister.
Warpaint dobyly Akropoli
Když Warpaint vydaly EP Exquisite Corpse, hodně lidí se mohlo zbláznit. Drtivá většina předpovídala velkou budoucnost, zvuk se táhl z atmosféry až do kostí, vzduch se lámal, nápadů bylo na rozdávání. Jenže tu byla i skupinka skeptiků prorokující jepičí život. Klasický one-year wonder.
She Wants Revenge v Lucerna Music Baru
Můžete mít za sebou turné s Placebo i Depeche Mode. V prvním klipu vám bez otálek zahraje Shirley Manson z Garbage. Videoklipy vám může točit Joaquin Phoenix. Můžete prodat kolem půl milionu nosičů ve Státech. Můžete kamarádit s The Chems a hostovat jim v písničkách, dostat se do reklamy na Nike nebo protlačit songy do amerických seriálů. To všechno můžete, jenže až přijedete do Prahy, bude vám to bude k ničemu.
Hot Water music přivedli Lucernu do varu
Úterní večer v Lucerna Music Baru nabízel tři otazníky. Za prvé: Dostanou velký prostor \"předskokani\" La Dispute, kteří jsou momentálně \"větším jménem\" než samotní Hot Water Music? Za druhé: Budou Hot water music zábavní, vzhledem k tomu, že už nikomu z nás není náct a osm let v punk rocku je přeci jen dost? A konečně za třetí: neumřeme v Lucerně dehydratací, když venku je ve stínu kolem šedesáti stupňů?
Peter Hook and The Light v Lucerně
Co je na smrti frontmana to nejhorší, pokud jste člen té poznamenané kapely? Nikdo si nebude pamatovat vaše jméno. Ian Curtis vzal popularitu Joy Division na svoje záda. Sice ho to stálo život, ale navždy se stal nesmrtelným. Peter Hook aka Hooky ale nezůstal basákem z „té kapely, jak se zabil zpěvák“, ale jako Dave Grohl i on pochopil, že musí jet dál a že by se slušelo najít nějaký nový název (styďte se, Alice a INXS).
Smashing Pumpkins v Praze
Když jsem byl mladší, sdílel jsem pokoj se svým bratrancem, který byl, nevím jak se to rodině povedlo, o deset let starší. Takže zatímco já jsem ještě chtěl spát, on vstával na šestou do fabriky a když překračoval moji vysouvací postel, vždycky mě vzbudil. Tím, že mi šlápnul na hlavu, anebo tím, že si na plný koule pustil The Smashing Pumpkins. Mellon Collie. The World is a Vampire, pamatujete si to? Já ano.
26. 03. 2020 (211 MB)
26. 03. 2020 (115 MB)
26. 03. 2020 (125 MB)