Report z Trancefusion

Report z Trancefusion

17. 04. 2013  |  Autor: YannD  |  Komentáře (1)
Dobře zavedená akce, na mapě trance akcí, zdaleka nejen u nás, nýbrž i v okolních státech, Trance Fusion, si připsala na své konto pátý díl nabitý zajímavými jmény. Jak obstála dvě, alespoň co do názvu, protikladná pódia, kdo oslnil, kdo naopak zklamal čtěte v našem reportu.
Na Trance Fusion jsem šel tak trochu jako nepopsaný list, člověk trance stylem takřka nepolíbený. Což jsem shledal jako výhodu, oproštěný od všeho co trance scénou hýbe, připravený udělat si vlastní názor na dnes tak kontroverzní škatulku taneční hudby. Elektronické hudbě se věnuji pomalu víc let, než jsem schopný spočítat, považuji se tedy za starou „konzervu“ co pamatuje časy, kdy taneční hudba stála pevně na čtyřech pilířích house, techno, trance a jungle a hranice mezi nimi, jakkoli byly jasné, bylo snadné překonat a člověk si stále připadal jako ryba ve vodě. Nicméně jak praví klasik „vývoj nezastavíš“. Faktem je, že trance se, zřejmě díky svým, mnohdy jednodušším melodiím, více posunul ke komerčnímu stylu své vlastní prezentace i tvorby. Nemíním soudit zda je to dobře či špatně, faktem je, že dnes potkáte na trance akcích spoustu lidí, co o jiných stylech taneční hudby nemají ponětí a nakonec i ten trance je pro ně jen prostředkem k povrchní zábavě, nikoli k nějakému hlubšímu poznání/prožívání. Trance je do určité míry fenomén. Vystoupil z undergroundových sklepení na povrch a rychle pod svá křídla stáhnul spoustu tance a líbivých melodií chtivých lidí. Podobně fungovala i sobotní Trance Fusion, u vstupu jsme narazili na Anglány, v chodbě na Slováky, na place mi před obličejem vlála polská vlajka a tuzemští fandové zdaleka nebyli pouze z Prahy a jejího okolí. Co do počtu návštěvníku byla tedy party ok. Při vstupu do sálu vás naplnil příjemný pocit, z toho kolik lidí si jde užít svou hudbu, zároveň vás neštvaly fronty na barech, wc apod. Ideální stav.

trf
 
Vizuální stránce dominoval podtitul Ocean of Love, obří srdce na Heaven stagi tak nikoho nemohlo překvapit, naopak mohlo, a občas to vypadalo, že i ano, inspirovat. Celkově Heaven stage vizuálně celé akci dominovala. Obří oblouk dokonale korespondoval s obloukovým stropem pravého křídla Průmyslového paláce, nabízel mix světel, co uměla vytvořit velmi příjemnou pastvu pro oči a vše dokreslovala obří LED panelová projekce za zády djů. Jako bonus přibylo i vystrčené pódium a na něm tanečnice či o půlnoci duo Julie Thompson a Sarah Howells. Před nimi držel otěže mixu na hlavní stagi Ørjan Nilsen, během jehož setu jsme dorazili na místo činu. Ta část setu, kterou jsme slyšeli zněla příjemně a dostatečně rozjížděla početné davy. Stejně tak live vystoupení obou zmíněných vokalistek. Live vsuvka je bezesporu vítaným kořením line-upu, horší to bylo s kvalitou zpěvu, místy to bylo falešné, že to snad museli slyšet i dole v šatnách. Nutno ovšem dodat, že jim nepomáhal ani zvuk, který byl na Heaven stagi slabším článkem. Přesto se ale zastavím u Sarah Howells. Nejen že svým vokálem doplňuje songy mnoha trance producentů, a to i těch tu noc přítomných (namátkou Simon Patterson – track Here & Now či John O´Callaghan – track Find Yourself), sama funguje jako producentka či spíše song writer ve svém dream folkovém projektu Paper Aeroplanes, který ač ze zcela opačného hudebního pólu, stojí za poslech. Její kolegyně Julie Thompson se na stage vrátila během setu Richarda Duranda, což můžete shlédnout v našem videu. Jejich společné pokleknutí s vysmátými tvářemi na vystrčené části pódia, bylo jedním z milých okamžiků celé akce. 
 



Richard Durand předvedl tu noc jeden z nejlepších setů, který mě dokázal udržet doslova v tanečním rytmu (např. touhle skvělou věcí od Paula Kalkbrennera - Sky & Sand Richard Durand Bootleg) , což zdaleka neplatilo o všech vystupujících. Například o nej headlinerovi ATB. Ten působil jako dokonale polarizační prvek. Pro jednu část, tu větší, byl bohem, pro druhou, přesně tím, co je otrávilo. Za sebe tvrdím, že ubral-li by pokusů o zpěv, neustálé hecování proměnil pouze v občasnou trefnou hlášku a odpustil si pár disko úletů, udělal by mnohem lépe a jeho set by vyzněl jako dokonalá syntéza jeho vlastních přístupů, které se za dobu, po kterou působí na scéně, samo sebou mění. Nicméně třeba tracky Still Here nebo netradiční What About Us zaznělé v závěru setu, zněly parádně, což můžete posoudit v našem videu a jisté je, že ATB je dj, kterého jen tak nepřehlídnete.

atb
 
            Z hlavní stage bych po Richardovi vyzdvihnul ještě set Shoguna, jež následoval právě po Durandovi. Jakoby přijal jeho nahozenou rukavici a držel celou Heaven stage ve velmi příjemných trance vodách, oproštěných o kýčovité úlety. Do výčtu zajímavých jmen musím ještě přidat dva zástupce Hell stage. Konkrétně Johna O´Callaghana a Simona Pattersona. Spolu s Durandem tvořili trojlístek pro mě nejzajímavějších jmen, což se i potvrdilo, jen s tím mínusem, že se tu více tu méně kryli. Hell stage pak byla v kontrastu s Heaven stagi nikoli pouze názvem. Kde zvuk na hlavní stagi zaostával, na Hell stagi byl o to lepší. Kde vás na Heaven světla oslnila, na Hell jakoby chyběla (podobně dekorace). Škodou také bylo, že otočné pódium vyšlo díky koncentraci lidí v přední časti, tak trochu na prázdno a celkově působila Hell stage mnohem chuději. Hudebně však nezaostávala vůbec. Připomeňme např. matadora Tallu 2XLC či již zmíněné pány O´Callaghana&Pattersona. Jinými slovy ze záplavy jmen na obou stagích bylo možné si krásně vybrat to své. Dobře tomu napomáhala i ke stažení zdarma nachystaná aplikace, za kterou mají pořadatelé palec nahoru. Velmi šikovná záležitost, takový interaktivní line-up v kapse s možností hodnotit výkony právě hrajících djs. Podobně pozitivně hodnotím i zákaz kouření a žetony, které urychlily práci na baru, asi ne na všech, ale my jsme problém s čekáním absolutně neměli. Jinými slovy akci nelze nic moc vyknout vyjma údajných nesrovnalosti s member cards, ty ale tvoří natolik minoritní záležitost, že ji netřeba více komentovat.. Příjemné a korespondující prostory Průmyslového paláce, trefený počet lidí, zajímavý mix trance umělců, vizuálně pestrá show (Heaven stage), fér ceny, možnost dát si nejen pití ale i jídlo a vůbec možnost si celou akci užít, byly hlavním krédem večera. Trance Fusion má tak pevně zakotvenou pozici a zejména fanoušci trance music se mají jistě na co těšit. Třeba hned 8.6. tentokrát v komornějších prostorách klubu SaSaZu, co by club edition, s headlinerem Andy Moorem.
INFORMACE K HUDEBNÍ AKCI

TRANCEFUSION – OCEAN OF LOVE

Sobota 13. 4. 2013
Vstup: prvních 500 ks - 850 Kč, pak 990 Kč, 1090 Kč, 1190 Kč na místě
Vystupují:
RICHARD DURAND SIMON PATTERSON ARNEJ SHOGUN TALLA 2XLC OMNIA A.S.Y.S. DAVE SCHIEMANN HEATBEAT JOSH GALLAHAN ATB ORGAN DONORS ORJAN NIELSEN ANDREW RAYEL SARAH HOWELLS JULIE THOMPSON NIFRA, THOMAS COASTLINE, RE-ORDER, SPARK7, N-RICO, DUSK NICLAS
Další informace
1 KOMENTÁŘ
DISKUZE
Jméno:
Email:
Titulek:
Text:
Zadejte číslo 144:
čéša
25. 04. 2013 | 21:10:21
+0 | -0

report

Velmi hezké a úplně skoro jako u mne co se týče hudebního zklamání/potěšení :)
SOUVISEJÍCÍ OBSAH
TIPY NA ZAJÍMAVÝ OBSAH
REKLAMA   |   KONTAKT   |   ARCHIV   |   FESTIVALY 2024   |   RSS
ISSN 1801-6340, © Copyright Poslouchej.net 2003-2012
Webdesign a grafika