Michal Poliak: V Kanadě je scéna komerčnější

Zaregistrovala jsem, že jsi změnil svůj pseudonym z BB Mike na Michala Poliaka. Proč jsi to udělal a co vlastně znamená BB?
Když jsem hrál předtím v Kanadě, říkal jsem si Michal Poliak, a když jsem se vrátil, tak jsem nevěděl, jak si budu říkat. BB znamenalo nebo teda ještě znamená Big Bílovice. Pocházím z jihomoravské vesničky Velké Bílovice, a tak jsme to „poangličtili“. Vzniklo to úplnou náhodou, když jsem hrál poprvé ve Fabricu na akci pořádané Davem Fishem, kde jsme dali pár panáků a vznikl BB Mike. A k Michalu Poliakovi jsem se teď vrátil, protože to zní líp v zahraničí než BB Mike.

A jmenuješ se Polák, nebo Poliak?
Můj otec pochází ze Slovenska, proto jsem Poliak.

Vím, že jezdíš hrát i do Kanady, je to tak?
Jezdil jsem, protože promotérská agentura, pod kterou jsem hrával a která mě tam zvala, zanikla. Teď jsem tam byl sice po dlouhé době znovu pod jinou agenturou, ale to už se nedá srovnávat.

Jak to myslíš, že se to nedá srovnávat?
V Kanadě i v USA je hudební scéna daleko komerčnější. Byl jsem překvapený, co člověk až musí hrát v normálních klubech, aby lidé tancovali. V Kanadě je teď underground úplně mrtvý, techno a trance se skoro nehrají, takže se mi teď hraje líp tady. Aktuálně tam můžete slyšet hodně electra, house a také se tam valí obrovská vlna minimalu, který sice není příliš komerční, ale hraje ho teď tolik lidí naráz, že to je v podstatě náznakem komerčního světa. Osobně proti komerci nic nemám, jen jsem tím chtěl naznačit, že tady začalo pár velkých jmen hrát minimal a najednou spousta DJů je začala kopírovat a přesně tohle mi přijde komerční.

Takže tvůj vztah k minimalu je jaký?
Já proti minimalu nic nemám, ale když už, tak to musí být hard minimal – tak ho nazývám já, který má pořádně tvrdé spodky.

A k jaké hudbě jsi inklinoval v průběhu tvého dosavadního života?
V minulosti jsem rád poslouchal třeba heavy metal, speed metal jako třeba Helloween. Ale teď když zrovna neposlouchám elektronickou hudbu, tak se nebráním klasické hudbě, hudbě z filmů, rocku… V podstatě jsem prošel všemi hudebními styly - hrál jsem na housle, pak jsem se pokoušel hrát na kytaru, ale zatímco jsem se to učil, tak jsem objevil disko a pak techno, tak jsem se na kytaru vykašlal a začal se věnovat DJingu.



Tak to by mě zajímalo, koho sis pustil naposledy z rockové hudby?
Naposled jsem poslouchal Team z nostalgie.(smích)

Jak ses dostal k tomu, že hraješ na Transmission jako jediný zástupce českých DJů?
Abych pravdu řekl, tak to byla více méně shoda náhod, když jsem se dal do řeči s promotéry této akce. Letos jsem se spíše zaměřil na produkci, ale promotéři jistě brali v úvahu i celé tři roky mé dosavadní kariéry, a to na nich asi zanechalo nějaký dojem, takže teď začínám sklízet nějaké to ovoce.

Tvůj první počin u Slovinského labelu ELSD Tunes vyšel pod názvem Intoxicating EP. Proč zrovna tenhle název?
To jsem si nevybral já, to vybral label. Já jsem chtěl, aby se to jmenovalo jinak, ale než jsem do toho stihnul zasáhnout, tak si vybrali název oni nebo respektive to už bylo hotové.

A ty už jsi proti tomu nemohl nějak zasáhnout?
My jsme jim více méně zapomněli poslat svůj návrh, jak by se to mělo jmenovat a potom už jsme si vzpomněli pozdě. Nikdo z nás to moc neřešil, protože se najednou objevilo hodně labelů, které chtěly moje tracky, tak už bohužel nezbyl čas.

Tak díky za rozhovor a už se těším, až tě uslyšíme hrát někdy příště.